1 Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Ahoj, volám sa Andrej, mám 26 rokov a bývam v jednej malebnej obci pri Trnave. Pracujem ako web admin pre jednu štátnú inštitúciu. Vo voľnom čase skladám Neurofunk a riešim náš label DnB Doctor. Momentálne som už pár dni na PN, takže ma zaujíma prevažne posteľ a Hogwarts Legacy na PC.
2 Kedy si sa začal pôsobiť ako DJ a produkovať?
Hrávať som začal okolo roku 2017, v vtedajšou partou sme boli takmer každý víkend na nejakej žúrke a povedali sme si, že chceme robiť niečo viac. S produkciou som začal potom o 2 roky neskôr, keď som začal robiť liquid drum and bass a neskôr som sa prepracoval až k neurofunku.
3 Aký máš vzťah k svojmu nástroju/aparatúre a myslíš, že využívaš jeho/ich plný potenciál?
Môj nástroj je Ableton, kde mám všetko potrebné. Nepoužívam žiadne analógove nástroje alebo keyboard, všetko riešim cez pluginy ako Serum, OTT, Massive. Produkujem už teda skoro 4 roky, ale stále toho veľa neviem a určite nevyužívam potenciál tohoto nástroja naplno.
4 Povedz mi niečo o vašej poslednej nahrávke - ako vznikala, kto na nej spolupracoval ?
Momentálne pracujem na nahrávke "Raketa EP", kde mám jednu spoluprácu s Ukrajinským producentom Yehor-om. Produkujem štýlom inšpirácií, napríklad niekde počujem nejaký zvuk a poviem si, že toto použijem v tracku. Inšpirujem sa aj aktuálnymi populárnymi trackmi v žánru, pretože už som sa párkrat stretol s tým, že tracky, ktoré spravím znejú dosť podobne. Takýmto spôsobom inšpirácií vždy docielim to, aby moje tracki ponúkli "niečo" nové a neopakovali sa.
Yehor dodatočne rieší aj final zvuk na našom labeli. Je to veľmi šikovný producent a má posledné slovo v rámci nášho "Sound Quality Assurance".
5 Čo ťa najviac ovplyvňuje pri tvorbe ?
Ako som vyššie spomínal, rád sa nechám ovplyvniť trackmi, ktoré sa mi páčia a inšpirujem sa nimi. Potom ma dosť ovplyvňujú mémy, rád si robím piču žo všetkého a mémy používam aj vo svojich trackoch.
6 Ktorú skladbu, a ktorý text vlastnej kapely by si vyzdvihol ?
Rád by som vyzdvihol môj remix na "Bubble Gun" od Warp Fa2e, ktorý ma tak prvotne dostal do pozornosti v rámci neurofunku. Potom ešte vyzdvihnem Yehorove "Hold Me" EP, ktoré začlo našú úspešnú spoluprácu.
7 Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
Moja ambícia nebola nikdy nejaká veľká, chcel som len začať hrávať ako DJ, pretože som poznal také tracky, ktoré by určite každého rozsekali. A ako sme chodili stále na tie akcie, prišlo mi, že DJ-i furt hrajú to isté a už to bolo nezáživné.
V podstate táto ambícia sa mi splnila, už som odohral nejaký event, len som pochopil, že presadiť sa v hudobnom priemysle nie je úplne jednoduché, a ak nepoznáš správnych ľudí budeš to mať ťažké. Preto som začal aj s hudbnou produkciou aby som tým ľudom mohol dať viac.
8 Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ?
Minulý rok sme hrali v Ostrave a kamošovi organizátorovi sa podarilo booknuť hotel na úplne druhej strane Ostravy, takže sme to mali takú hoďku do klubu. Hrali sme medzi prvými už o 21:00 a keď sme končili bolo tam celkom veľa ľudí, niečo sme išli vybaviť a vrátili sme sa okolo polnoci, hovoríme si, že to už tu musí byť full-ka, ale opak bol pravdou a o tej deviatej, keď akcia začínala tam bolo viac ľudí ako cez ten najlepší čas.
Kde tí ľudia zmizli netuším :D.
9 Čo chystáš v blízkej budúcnosti?
Chceli by sme asi v apríli spraviť spoločne s našim "kamoškým" labelom ZooBass spoločný event. Inak klasika, rieším future releases na labeli, promotion svoju vlastnú produkciu, strihám videá. Hudobník si v dnešnej dobe musí rieši úplne všetko, ak nemá peniaze.
10 Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ?
V podstate áno, mal som tú možnosť sa spoznať osobne s takmer všetkými väčšími promotérmi na západnom Slovensku. Tá drum and bass komunita na slovensku zas nie je taká veľká akurát spolupracovať by sme mohli lepšie.
11 Akú emóciu alebo reakciu chceš svojou tvorbou vyvolať ?
Odjebaný dekel :D.
12 Snažíš sa v rámci tvorby k niečomu priblížiť alebo naopak sa od niečoho odlíšiť ?
Toto je taká otázka, ktorú asi riešia všetci, aby si mal ten "svoj" sound a zároveň moc nevybočoval z tých štandardov toho subžánru.
13 Máš nostalgiu za nejakým retro žánrom alebo dekádou ?
Mám nostalgiu na dobu zpred covidu. Covid dosť zabil párty život a uvidíme či sa to vôbec vráti do pôvodných kolají.
14 Ktoré dnešné trendy v rámci subkultúr môžeš, a ktoré ti naopak lezú na nervy ?
Snažím sa hudbu neodsudzovať a príjmať ju v plnom rozsahu. Mne osobne však vadia tracky, ktoré sa "stále hrávajú" a padnú 100x za večer. Je to možno divné odsudzovať track za to, že je úspešný, ale existuje milíon dnb trackov, nemusí sa hrávať furt to isté.
15 Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta ?
Som ochotný akceptovať akéhokoľvek interpreta, ak to má v hlave poriadku - tj. nie je dezolát, arogantný kkt a podobne...
16 Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
U nás v drum and bass-e tie videoklipy moc neletia, ale v rámci domácej scény cením napríklad ZooBass za to, že udržujú "x-breed" nažive. Čo sa týka interpretov tak každý kto to nevzdal, pokračuje v produkcií a udržuje SK dnb na vysokej úrovni - Neurotikum, A.Way, NTQL, SLWDWN, Changing Faces a môžeme pokračovať.
17 Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš.
Naposledy som počúval TKX - MDMA mixtape, momentálne si fičím na knihách z univerza WH40K, film Aliens, seriál Silo, všetky tetovania mám od kamošky Rory, a akákoľvek craftová IPA.
18 Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia ?
U nás si tu idú inú ligu chalani z Bassizm a Pulsation. Chodili sme na Beats for Love, ale už to tam moc skomerčnelo, asi chcem nabudúce vyškúšať Darkshire festival (CZ).
19 Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
Pavol Hammel
20 Motto/obľúbený citát prípadne odkaz na záver.
Motto ti nedám, ale ja osobne sa snažím žiť život podľa nejakých hodnôť, nemateriálne, byť správnym stoikom a prijmať veci tak ako prídu.
When you combine high quality production and mixing with
cleverly-devised grooves and sequences, you get a result that stimulates
rather than irritates. You also get Changes by IAmNøt, a high-energy
mélange of dramatic highs and lows in every track that floats between
techno and breakbeat. There are so many standouts on this album, like
the propulsive Tell me the Reason, which kicks off the album with heavy
grooves and drum beats, especially towards the end, and makes you feel
as if you’re driving in heavy traffic through New York City. The
adrenaline builds up to climatic levels, yet the song ends so sadly with
Sofia repeating “nothing is real, nothing is real…” such a compelling
ending, like being pumped with heavy doses of electricity by a
defibrillator machine, but without the expected gasp for breath at the
end.
Never mind though, since Chaos Spiritual Road keeps the party alive
with dark and raunchy beats prevailing throughout the track. This is one
of those standouts I mentioned a few sentences back. It is such a cool
song that I want to drop acid and dance until 2024. It is so hypnotic
and I’m more than pleased to learn that Sofia wrote, recorded, and
produced the entire album herself. I correct myself, since there is one
track that was co-written by Pkrek, who is also featured on Estrogen.
Two tracks that I particularly like a lot are Valve and Save the Jungle.
Both of these tracks pulse with energy, especially the latter with its
fast-paced industrial tempo and layers of vocals.
But my personal favourite is 2020, a track which blends the sounds of
the synth and guitar masterfully. It is here in this song precisely
that Sofia’s message is delivered and she hits hard: We have an
absolute right to be whoever we want. I am so sick and tired of being
told what I am supposed to look like. This is not my body. This is not
my name. This is not my personality. I want you to be the same as the
one that went before. I am not, I refuse to be the same! So
powerful and profound, and like every message she conveys on Changes,
there is little room for misinterpretation. Yet Changes is not just
about introspection, it’s also about enjoying the music and raising your
heartbeat. Definitely one of the best releases to come out of Slovakia
this year.
Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
C: Čau, jsem Cyril, v našem projektu JADRAN mám na starosti hlavně texty, mikrofon a pohyb. Poslední dny jsem byl hlavně zaujat sám sebou. Je to bezva si vyhradit čas a pěkně se opájet sebou samotným a následně střízlivět. Pak už pozornost byla plynule navázána na koncert v pražském Fuchsu konaný tenhle pátek (28.10.) a jeho ohlasy.
P: Stejný jako ve dnech před těmahle…
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
C: V žádných kapelách jsem nikdy nehrál. Hrál jsem ale křoví v pár TV seriálech a reklamách, což jistě čtenáři Vašeho underground blogu ocení.
P:Achtung Wandzeitung, Karl Krauter feat Nina. Taky mám kámo sólovou dráhu jako DJ Arakain, DJ Vzácný host, DJ Pestra Psij
Popíš svoju výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je pre teba zaujímavá?
C: Nejčastěji používám svůj hlas a lecjaké efekty, třeba od Heliconu, distortion a reverb od Bosse, delay od Electro-harmonix, Roland VT4, mám ale nepoužívám. Korg Electribe mám, ale nepoužívám. Ano, v jednu chvíli jsem propadl mamonu, i když se současně nerad učím novým věcem. Mám ale i ručně dělané a na ovládání jednoduché noise boxy od Petra Válka, zefektovaný akordeón, megafon. To je fajn.
P: No, to prosimtě mám všechno a půlku věcí ani nepoužívám, jako hlavně oldschool syntezátorový krabičky budu teď prodávat, jestli někdo nechce. Preen FM v první verzi, věci od Mutable instruments. Nějaký techno, speedcore, gabba desky co už hrát nebudu. Přijeďte si.
Povedz mi niečo o vašej poslednej nahrávke - kto na nej spolupracoval, ako vznikala?
C: Naše poslední věc vznikla v den našeho koncertu ve Fuchsu. Kolega Petr týden před gigem udělal beat a já odpoledne před vystoupením napsal text. Zrovna jsem přijel z týdenního psycho výcviku, takže to šlo samo. Pěkně na lavičce Na Štvanici. Sluníčko, pejskaři, rybáři a smažky. Paráda. Jméno nahrávka nemá.
P: Hele, on spíš myslel poslední album. Jakože ten Máj. No, to je hc/noise. Ale tancovat se na to dá.
Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?
P: Normálně zkouším zvuky a když je to dobrý tak to nahraju do beatu.
C: Třeba tuhle před Kauflandem. Hele: Žena: “Di do piči ty mrdko, já s nikým nebyla!” Muž: “Byla.” Žena: “Byla? Tak di do piči.”
Ktorú skladbu, a ktorý text vlastnej kapely by si vyzdvihol ?
P: Tvl, tady začínají otázky o ničem…
C: Ale tak třeba “Teleskop”, co Petře? Petře?!
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
P: Překonala očekávání..
C: Ještě stále nemám uplý kožený kalhoty s cvočkama, co jsem viděl kdysi na OK3, když jsem začínal, takže.. Petře, jsi tu?
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ?
P: Zajímavý je to celý.
C: Tos napsal moc hezky, Petře.
Čo chystáš v blízkej budúcnosti?
P: No, něco vymyslíme.
C: Máme v plánu přijmout tvoje pozvání na Slovensko, draku!
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ?
P: Jakože co, součást? Hele, to je na mě moc velká filozofie.
C: VESMÍR.
Je rebélia stále dôležitá? Proti čomu, alebo za čo sa dnes "bojuje" v skúšobniach a na koncertných pódiách ?
P: Tohle jde taky trochu mimo mě.
C: Láska v osm ráno.
Ceníš si viac v rámci scény originalitu alebo skôr dôležité osvedčené žánrové postupy ?
P:TVL!! kašli na to….
C: Pomóc!
Ako vnímaš nostalgiu za retro žánrami (image, hudba, zvuk) - sú to vykrádačky alebo pocta starým kapelám, ktorú treba tolerovať?
P: Fakt se na to vykašli…
C: Mega cením AC Sparta Praha devadesátých a nultých let. Vlastně i tu současnou, jen je to trochu růst skrze utrpení. Kámo, hlavně ať jsou děti mezi reprákama spokojený.
Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať alebo počúvať interpreta ?
P: Hele, tady končím…Čoveče, vůbec nevíš o čem je hraní techna.
C: Očividně máme hranice každý jinde, já zkusím ještě další řádky.
Ktoré žánre treba skombinovať, aby vniklo niečo nové a zaujímavé ?
C: Aha, tvl, Petře?!
Čo ťa na domácej scéne teší a naopak čo ťa serie ?
C: Kámo, a co je domácí scéna? Obecně, cosi takového registruji, ale že by se mne to až tak dotýkalo, že bych byl nasranej nebo dělalo mne to šťastným..?
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
C:Bratranče, Divo Institute. Bookuj to! Ještě s náma, jedna z nejlepších současných českých kapel.
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš.
C: To je přeci jednoduché, poslouchejte Buty, mějte lepší životy.
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia ?
Víš co, dost ceníme jednu takovou partičku, kolem jednoho takovýho pražskýho týpka, kterýho nebudu jmenovat, páč ne všechny akce, co dělá, jsou legal. Ale všechny ty lidi máme rádi. Asi i proto, že oni mají rádi nás. Nějak se to sešlo. Tenkrát pod viaduktem, na polní cestě. Láska.
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
C: Tak určitě! Petr Falk. Jednoznačně. Pak mám rád Ríšu Müllera, ale tomu každý leze do prdele, aby se mu na rozhovor nevysral nebo se mu při něm nerozsypal.
Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Kdo jsem, to je dost velkolepá otázka. To nevim. Jednu věc si myslim/chci myslet, ale co jsem ve skutečnosti, dekonstrukce jednotlivejch osobnostních mechanismů, která vyplouvá na povrch třeba na papírech, to je tvor poněkud pochybnější, než idealizovaný sebeobraz. Tuhle jsem se v sobě morálne zklamal dokonce i za střízliva... čo to robíš, čo to do mňa pcháš, ma to bolí, ty sa usmieváš...
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
Pokud nepočítám různý píčoviny, když člověk začínal, tak asi Kombucha - blicí kanální emanace, didgeritrubkismus, krabičkismus a trapná divadelní čísla, Un Cri Bleu - nejdřív kytara, pak bicí, pak zase kytara, když jsme si bicí naprogramovali, Piko - bicí, Ing.Králík - jelikož to byla nejdřív kru breakcorovejch livesetařů, která morfovala v např. elektronický offspring revival, sunnO))) revival s trianglem a dřívkama, a nakonec se změnila v Techno, což byl takovej rozlámanej death/black/mathmetal, no a z těch, který fungujou, tak Peace Is Dead, což je poctivě špínotechnobreakcorepunkerskej soundsystém, a Inspiratio - squatterskej kinderanarchopunkcrusthc, kde otravuju vzduch basou. No a věčné nezmarství zvané yarrdesh, což jsou moje eheh sólovky napříč žánry, původně to teda byl breakcore, občas z toho lezou orchestrální paskladby, teď je to takovej všelijakej bimetal se subnázvem Blití po keťáku, kterýžto zmutoval ve vážnost z elektrodeathmetalové zábavovky DM_drogerie_karaoke s Kazeťákem za nekrofonem.
Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?
Já hraju x let na to samý a omlácený, aby mě nesralo, že to tahám někde na technu v bahnu, nebo že to ztratim po cestě z hospody. Věci jsou prostě jenom věci. Ale jo, vlastně nedávno jsem si koupil sedmistrunnou kytaru, takže Kubovi Kaifoszovi můžu po 15ti letech vrátit tu jeho, co mi tehdá prodal za 3 litry a já mu je trapně furt dlužim. To je podle mě hodně zaujímavý a vypovídající.
Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?
Abchom se tu všichni nepovraždili v hádkách o základních věcech, tak máme nějaká objektivní kritéria. Na nich pak stavíme subjektivitu, která je individuální. Řekněme tedy, že objektivita je takřka terminologická a faktická lázeň, ve který máčíme umělecké dílo, a pak ho vstřebáváme do žil filtrem subjektivity. No a chuťové buňky ducha pak posuzují, nebo jen tak hodují. Moment, který odděluje manuální zručnost od umění, je dle mého ten, kdy zhmotnitel abstraktního díla, vykonavatel umění, říkejme mu třeba Uměj, přidá do provozu vlastní invenci. Je to jednoduchý, autorský moment. Pokud Uměj nepřináší vlastní materiál, je to jenom řemeslník. Stačí i tak málo, jako změnit pár notiček při hraní v zábavovce, nebo na zdařilou reprodukci realistické malby přikreslit pár kálejících psů, nemusíš nutně složit od nuly symfonii ve 4 tóninách najednou.
Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?
Hranic je několik. Dříve jsem třeba velmi jasně vnímal jako hranici míchání nebezpečných ideologií v Um. Ale poté, co jsem se zamyslel nad strhující funkcí estetiky/umění v nacismu, či stalinistickém pseudokomunismu, nad křehkými hranicemi mezi exhumací etnických folklórů a krvelačnými pogromistickými písněmi za občanské války v bývalé Jugoslávii, změnil jsem paradigma a myslím si - že ač s ním nesouhlasím - má i tato tvorba své právo na existenci z hlediska umění. Ostatně sám mám (nevydané) album dekonstruovaných džihádistických písní, neboť mě uhranuly emoce v jejich blízkovýchodní melodice. Nutno dodat, že originály jsou dle mého nebezpečné písně, kterým lze lehce propadnout. Ale i to je umění a nelze kádrovat. Lze nesouhlasit, nutné je udržet nadhled a odstup resp. zůstat věrný svým ideím po vynoření se ze samotné fikce, předkládané daným dílem Um, fikce, kterou je třeba prožít pro umělecký zážitek.
Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?
Jak jsem říkal, hranic je několik, ale když osobně, tak - asi kvůli depresím ze života v nereflektované destruktivitě kapitalistického zřízení - nejsem ochoten akceptovat umělecké subjekty, které jsou od počátku produkty, vyzobávájící třešničky a smetanu z umělecké tvorby a prodávající tak přeslazené, přehnané dorty, které slouží jenom k další akumulaci kapitálu. Hudba jako investice. Marketing jako nutná součást uměleckého provozu. Parazitování na subkulturách a kolonizace jejich unikátních prvků při přerodu v neautentický produkt. Produkt nemá pravdivé sdělení. Pro-estabilishmentový pop. Pro mě teda obludnosti.
Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?
To by mě taky zajímalo. Myslel jsem, že v drogách, kterých se nedostávalo, pak že spíše v střízlivosti, které se nedostávalo následně, kdy se mi naopak drog dostávalo dostatek, paralelně s tím v emočních prožitcích, ale jak si vysvětlit, že má hudba je celou dobu temná a emoce mé já v průběhu bytí přitom ochutnává z obou stran barikád? Tyto odpovědi jsou tedy mylné. Je dobré si ale přiznat, že bez vnímání jiných uměleckých děl bych vůbec nevěděl, co vlastně můžu dělat, kam se vydat. Kolem probíhá neustálý vývoj. To vlastně platí i pro ehm ony vnitřní zážitky. Člověk to pak prožene sebou samotným, překroutí si to podle svého, a k tomu potká své já, které k tomu pokaždé přiloží věčný zmar. Jsem smutný, že mi mr.Já, obecní pobuda, nikdy nepředhodil místo zmaru třebas Michala Davida. Jistě by ocenil hraniční zážitek na dřevěné pagodě. To by byl blackmetalový skřehot!
Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?
Přiznám se, že se vykousnu vždycky na tom posledním, co složim. Takže objektivně nemůžu říct a aktuálně je to tudíž skladba Umrznutí ve spánku/Tryzna za bezdomovce.
Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?
Ha, z hlediska objektivní síly to bude jistý džihádistický remix. To jsou vychytralé verbovačky :) Ale s touhle silou se neztotožnuji. Jinak bych si asi stál za : "největší hajzlové, jsou policejní fízlové + politici". No vidíte, jak to nakonec mám jednoduchý ... To bude tím, že nic duchaplnějšího a vyzrálejšího nemám.
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
Co dodat k hraní "jede traktor je to zetor" na fotrovu španělku se třemi strunami a kýblem místo bicích v obýváku rodného paneláku? To ambicemi přímo přetékalo a plnily se fiktivní stadiony. Nyní ambicemi dlouhodobě opovrhuji. Akorát mě teda po letech začalo srát skládat věčně do šuplíku (nebo srát do šuplíku? skládat sraní do přihrádky?), tak jsem si po 15 letech začal dělat i fyzické nosiče. A nebo možná akorát už míň chlastám, a tak dokážu ušetřit na výrobu pár desítek kusů kazet, aby bylo co rozdávat po kamarádech.
Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?
Jak vědět, jestli nejsilnejší moment už nebude následnován silnějším momentem, a nepropadnout smutku blížicí se stagnace a smrti? Smíření? Za nejsilnější momenty považuju ty dekadentní zážitky, na které - - -
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?
- - - odpovím teď. Tak třeba jak jsem na festivalu Lubeňská Lodyha nezahrál, protože jsme se s Cataractem /souputník z ing.králíka/ předháněli v tom, kdo sežere víc papírů a pak, když jsem měl hrát, tehdy to byl breakcore liveset z počítače, jsem nedokázal na ploše najít ani total commander. Tak to za mě musel jít odehrát Cataract, akorát ten odpadl po 3 tracích, že na to taky nevidí, a normálně jsme šli vytuhnout před hrací stolek, než to přejde, zatímco kolem zmateně pobíhal dvourozměrnej revizor, tvrdící, že je DJ, a že teď ještě hrát neměl. Nebo jak takhle na jednom fesťáku v Izra-palestině vyndaný sereme s Technem /jako kaplea/ vedle v takovým remízku a najednou si vzpomenem, že nás orgové varovali, že je to Kobrový high. Utíkali jsme bez utření prdele s vlajícími kaštany. Nebo jak si chčijem s částí soundsystému do kalhot před bednama a nazýváme to sofistikovaně vědecká mikce, protože kdo by přeci odbíhal chcát ke stromečku a obtěžoval se rozepínáním poklopce, taková pruda, když ty kalhoty za chvíli v letní výhní před bednama stejně uschnou a po 10tým pivu chčiješ jenom vodu, takže to ani nesmrdí. Nebo jak mi přirozbili hubu rude boys ve skinheadským stanu na Mighty Zounds, protože jsem se tak vyndal, až jsem usoudil, že když mají bílej stan, že jsou to náckové, vzal jsem si 3metrovej strom a šel jim převrátit gramce, že takhle ne. A abych prošel až k nim, tak jsem se zamaskoval hákáčem na čelo, říkal jsem si, že tak lépe zapadnu. Normálně mě tam nacpali do odpadkovýho koše, a to jsem si zasloužil. Hubu jsem měl jak havajský domovník. Nebo jak jsem přišel při hraní na Freezefestu o kalhoty a hrál nahatej (nahatý tam pak byli všichni). Kalhoty zůstaly na jedné kobietě, která zmizela a já se pak nemohl dostat za 3 dny domu, protože v těch gatích byly klíče. O nesčetných extempore s Kombuchou radši ani nebudu začínat mluvit. Jeden čas bylo vlastně každý hraní pokus o vyšší laťku v dekadenci, zvláštní, že se mluví o laťce vyšší, když je to vlastně pokus o absolutní dno, no a to bych řekl, že jsou pro mě nejsilnější a nejmilejší momenty!
Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?
Vydat rozdělané death/black/sludge album s yarrdeshem, dodělat vinyl s Inspiratiem, no a mrknout se na zoubek některejm svejm breakcoreovým starobám, který by zasloužily vyhnat z krypty ven. Líně leží v rakvích a tlejí, když by mohly vysílat kouřové signály z komínu krematoria a začernit tak nebe popelavými dušemi.
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?
Asi breakcoreove, akorát ta už je mrtvá...nebo spíše já jsem v tom mrtvý. Tyhle dva úhly pohledu je snadné zaměnit. Člověk něco obviní, že už to umřelo, přitom se na to akorát ve skutečnosti vysral, protože je páprda, a ono to zatím jede. Pak ještě pocit součástí DIY punkové scény a anarchoteku obecně. Obě tyhle "scény" bych nazval squatterské. No a dále působím řekněme jako taková zábavná kuriozitka na ug disso-metalové scéně. Něco jako chodící náhrobek Josefa Zímy pokrytý hovny. Přeci jen nejsem úplně kapela. Ale naštěstí tam mě nikdo nezná, nebo neví, co si o žánrových proměnách během sprintu po spirále času vlastne myslet.
Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK/CZ UG scénu?
Tyvole to je ňáky dlouhý. Už bych si dal oběd. V 90tkách jsem hrál počítačový hry a četl brak, takže nevim. Mě to ( kulturifikace vlastní existence ) začíná až po přelomu milénia. Samo tím neříkám, že si tehdejšího pokládání kořenů nevážím, bez jimi vybojovaných bojů by nemohly ty další začít/pokračovat dál.
V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?
Tak v 90tkách byla spousta věcí nových a jednodušších, což je výhoda i retrospektivně nevýhoda. Za prvé byli lidi zabedněnější v množství společenských otázek, neboť vývoj societé neustále pokračuje. To, co bylo dřív ostrakizovaný, tak dneska je už třeba respektovaný a zpětně nám to přijde poněkud nevhodný, jak se k tomu stavělo, ale člověk by měl respektovat zákonitosti vývoje a nesršet tak vehementně morálem z přítomnosti zpátky do minulosti, když "to" (nějaký_společenský_jev) tehdy ještě nebyl imorál a bitva ani nezačala. Ale když už se bojovala, tak už bych se hodnotit zůčastněné strany nebál. Za druhé bych řekl, že bylo taky těžký se dostat k nářadí na provozování uměleckýho provozu, jako aparáty, repráky, nahrávací studia který by nechtěly po DIY kapele prachy jak po Rolling Stones, dneska toho máš napohodu 3 prdele, apec seženeš za málo a nahrávat obstojně se dá v domácích podmínkách, což s tehdejší technikou plodilo hrozný výsledky. Třetí bod bude obrácený, v čem to bylo lepší. A to je míra společenské a osobní svobody vzhledem soukromí. Vem to na squatterský scéně, dneska maj fízlové uzavřený ulice 2 hodiny po začátku okupace baráku a vrtulník ti svítí do ksichtu, ještě než dohráje první kapela. Před kamerama se neschováš a subverzivní činy jsou tak mnohem složitější. Pochcanej internet, kterej nejdřív vypadal jako božský nástroj vhodný k rozvíjení decentralizovaných společností a organizací, je dneska plnej fízlů, ztotožnení, říděj ho komerční subjekty a je totálně komodifikovanej. Postpravda, populismus, sračka, která navíc dokáže postmodernisticky relativizovat úplně všechno a z celejch revolucí dělá zvířata v klecích v zoo, na který se choděj koukat normies a v případě potřeby je utratí veterinář, kterej je má stále pod dohledem. Dřív když jsi se utopil ve sračkách, tak jsi chcípl a hotovo. Ale dnes je ta hromada hoven je tak veliká a hmotná, že trhá pletivo reality a zasahuje do několika dimenzí najednou, to má jeden obavu i umřít.
Ktoré SK/CZ UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?
Čoveče - entito? milá jablká!, co jsem měl rád v minulosti, si s chutí pustím znovu i dnes. I když vím, že to je třeba objektivně primitivní, překonané a blbé, subjektivní pocity mi z toho vznikají i nadále stejné. Akorát třeba řeknu, že je to objektivně sračka, což jsem v tom tehdá neslyšel, ale líbí se mi to i nadále, s tím nic neudělám. Nechám se pohltit fikcí, kterou dílo buduje, a užiju si ji, když se trefí do mých citovo-abstraktně nepostižitelných preferencí. Nicméně to se týká spíš zahraničních interpretů z doby dospívání, za něž se člověk trochu stydí. SK/CZ UG : z kytar mě v minulosti fascinovali Intervalle Bizzarre, Lykathea Aflame, Imperial Foeticide na Unrelenting Inhuman Synthesis, no a taky v kontrastu k těmto technickým sypanicím třebas N.V.U. a Balaclava. Dneska jsou až na NVU všechny ty kapely mrtvý. Neumírající stálíci (to je něco jako králíci) jsou Made By The Fire. Sice se za těch cca 15 let přerodili z meshuggahema v mathhcjazz kytarovku, ale baví mě obě polohy. Dalším věčným stálíkem je pro mě Umbrtka, která bude chrlit ze svých komínů špínu do slunce i po zániku lidstva. A když bych vzal poslední rok, tak mě hodně oslovila poslední deka Vole - Tohle není prdel. Šikana normies! Nebo poslední Perfecitizen, to je náklep jak má být. Heaving Earth. Mám radost, že disonance se napevno usídlila v aktuálním black medálu, např poslední Mallephyr. Nutno říci, že to nějak extra nesleduju..hrobužel mě víc baví věci zpoza hranic.
Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?
To je otázka pro stroj. By ti vyhodil průniků, že by člověk ty slova radši neviděl. Chlast, drogy, prachy, pivo, rokenrol, tekno, dívky, muži, lidé, jablka, daleko, od, stromy, raketomety, džihád, tanky, skanky, dekly ... Ale vážně : spojuje je nějaké hledání svobodného vyjádření. Rozdělujou se sami. A rozdělujou je strachy a prachy. A rozděluje je systém. Ano a spojuje vzepření se mu.
Čo ťa na domácej scéne serie?
Mě vlastně asi vůbec nic. Akorát by hudba mohla bejt hrůzyplnější a nepříčetnější.
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
Zvuk nevím. Bavíš se s noiserem, který si libuje v distorzlém bílém šumu řvoucímu z 10kw technostěny. Artwork a videoklip nevím - já nějak na tu grafiku a pohyblivé obrázky nejsem, nevyznám se v tom, chybí mi erudice. Mě šlo vždycky o pravý vnitř nosiče - "muziku".
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.
Kniha - hmm hmm, naposled mě zaujal antropologický výzkum Radana Haluzíka - Proč jdou chlopi do války, krásná dekonstrukce toho, jak se radostně, nadšeně a bezelstně dokážeme hnát do upalování sousedů a házení granátů do oken tetkám přes ulici jen pro to, že jsme přilnuli k nějakému národnímu mýtu a vyvolali v touze po myšlenkové čistotě a v nerespektu jinakosti druhých (a nevidění jinakosti své) občanskou válku, za potlesku mocných, které to drží u moci. Ale dlouhodobě bych doporučil Vzpoura přichází od Neviditelného Výboru, Nahý oběd od Burroughse a Idarat-at-Tawahuš od Al Quaedy - pěkné shrnutí guerrilového boje, svým způsobem kompilát MaoCeTunga a Guevarry v danném povstaleckém oboru, a pěkný návod na svržení státu v jednom :) O filmech, seriálech, počítačových hrách a tetovacích studiích nemám moc co říct, z piv mimo malejch pivovarů, který bejvaj takřka vždy dobrý, takže o nich se bavit nemusíme, ta jsou dobrá takřka vždy, z konzumního revíru doporučim akorát tak Svijany na hrubou spotřebu alkoholika, Bránu lahvátǒrr jako základ alkopunku a nealko pivo Störtebeker - Atlantic ale pro období nepití a střízlivého dohánění prochlastanejch průserů. Pro mě nejlepší z nealkopiv. Žádná vodovatá břečka jako český nealka, pěkně masitá chuť ejlu. Hudobný albumex - tak třeba Arnold Schoenberg - Drei Klavierstucke op. 11 . A ještě jednou Kniha - Lukášovo předplatný časopisu Svět Holubů. Tos neviděls.
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?
Slovtek. Přesněji Slovakian free artists gathering. To je teknival křížený s rurálnem, jak má být. Nebo Rotek. Rumunská verze obsahuje ovšem více méně bačů. Jinak všechny reclaim-resist-refuse jednorázové DIY koncíky ve veřejném prostoru mšstském. Člověk má příjemný pocit, že si tu kolonizovanou srágoru nachvilku vzal od kapitalismu zpět a rozezněl ho a fest zmrdal taky on, aniž by se někde musel doprošovat nějakýho feudálního vlastníka, kterej k tomu přišel vykořisťováním bezmocných.
Vinyl alebo CD ?
Kazeta, disketa a zásobník od AK s SDkartou přilepenou z boku, to jsou mí favorité hudebního nosiče. Však je to jen nosič..
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
Tyvole jablka toho tam maj tolik, že vůbec nevím. Hlavně nechápu, že to někdo dočetl až sem ... kdo to dočetl až sem, bude si se mnou muset dát malou zelenou. Protože to je hnus, kterej se táhne celej den. Obojí.
Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Ahoj, som Ľubo, robím rôzne veci. Ale hlavne teda web developer a asi trochu aj hudobník a DJ. Prave v tychto dňoch si pripravujem jeden sequencer.
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
Začínal som ako sólista inštrumentalista vo folklórnom súbore, kde som hral na rôzne pastierske dychové nástroje- píšťaly a gady, istý čas som pôsobil v kapele Angakkut, kde som hral na priečnu flautu, a mám sólový projekt “Vrtačky po desáté hodině”, a spolupracujem s kolektívom ktorý dalo dokopy Náastupište 1-12 na projektoch “Suvenír”.
Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?
Moja výbava je veľmi jednoduchá, počítač a MIDI kontroléry. Kde srdcom toho celéhoo je software Brainmodular. Ale naposledy som si kúpil drummachine RD-9 čo je klon TR-909, ktorého zvuk mám rád.
Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?
Vnímanie umenia je vždy subjektívne - vkus. Zároveň však existujú kritéria poľa ktorých sa dá umenie objektívne hodnotiť.
Ktoré SK/CZ UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?
Ja som si fičal na nemeckom rave a gabberi, techne, dramáči… To kde hudobne som teraz, majú z veľkej miery na svedomí ľudia viac či menej združení okolo Urbsounds.
Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?
Závisť.
Čo ťa na domácej scéne serie?
Život je krajší keď sa nenecháš srať p@#$vinami.
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
Albumy od Amen Tma, Makkatu. Artwork a poslednom albume Daniela Kordíka.
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.
I broke my robot - Tomorrow does not exist (mám rád tento druh zvuku) Liza Gennart - Výsledky vzniku (lebo som jej matka) GITS2 (lebo CGI a príbeh) Deathloop (lebo story driven FPS) Bodygallery (lebo) anCnoc (lebo to nie je pivo)
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?
Hradby Samoty, Dream Scenes, MELA. Hudba ktorú mám rád, je tam čo objavovať a majú ideálnu “veľkosť”
Vinyl alebo CD ?
Ani jedno. Som stúpenec digitálu. Ale občas zhreším a kúpim si vinyl, alebo kazetu.
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
Mohol by si mať “Gule tvojho fotra”....
Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.
“Six six six it makes us sick, we’re sick sick sick of six six six.”
Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Bartek - produkujem krivo-rovné mechanické rytmy. Momentálne som knihovník a vo voľnom čase tancujem. Takže ma zaujímajú mašinky, knihy a pohodlné botasky (v tomto poradí).
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
Neviem moc spolupracovať. Takže iba Bartek. Som súčasťou kolektívu producentov a párty-plyšákov Lazy Bastards. Hrával som prevažne na kompjuter. Až posledné roky to sú mašinky. Aj analóg aj digitál, treba vyskúšať všetko. Vyskúšal som toho veľa. Trošku mi to už príde patologické. Chýbajú mi časy Fruity loops.
Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?
V tomto momente pracujem presne s týmto: MFB Tanzbär2, Clavia Nord Modular G1, Make noise O coast, Novation bass station s afx módom, Roland TR6´s, Erica synths fusion box, Interface: Tascam US 16x8, postprodukcia prebieha v Abletone 10 rozšírenom o Max for live a zopár pluginov na sounddesign (hlavne: eventide mangledverb, ohmicide, izotope ozone 9 advanced). Nie všetko z toho je zrovna “user friendly” ale momentálne sa mi páči zvuk - napríklad kontrast digitálneho virtuál moduláru G1 so zvyškom gearu, ktorý je analógový.
Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?
Sa tu budeme baviť o umení? Ahaaa. Umenie je podľa mňa arogantné. V tom zmysle že ide o tvrdohlavé presadzovanie vlastnej vôle poznačené vnímaním vlastnej osoby ako veľmi výnimočnej. Nehovoriac o tom, že všetky ostatné aktivity zvané “bežný život” sa mu musia podriadiť. Ale do pozície “umča” by som sa tu nechcel na silu štylizovať. Dáku “scénu”, kde sa darí nejakým “žánrom” by som nazval kultúrou - to je skôr tá zručnosť - vedieť spraviť dobrý punk či jungle, ktorý zalahodí dobrému vkusu istej skupine ľudí vrátane samotného tvorcu. Preto sa niekedy až príliš kŕčovito snažím robiť mimo-žánrovú muziku, chcem sa z toho vymaniť, aby to malo dáku pridanú hodnotu. To až čas ukáže. Niekedy stačia len dve hodiny na vytriezvenie hehe.
Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?
Prosím pannu Máriu, matku Božiu aby už prestali nakrúcať filmy Rýchlo a zbesilo. Kebyže som diktátor, tak použijem Pegasus na sledovanie a odpočúvanie každého vlastizradcu, ktorý na tom bol v kine, alebo si to čo i len kukol online. Rátal by som aj trailer. Wow, čiže som vlastne odpovedal “Vlastizrada”? Hmm, zaujímavé. Ďakujem.
Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?
To nemôžem povedať. Vždy keď to poviem, tak ma idú “Woke” ľudia zlynčovať. Spomeniem aspoň niečo, čo tiež nie je ok :) Dáko mi vadia nahí ľudia pri perfomance. Ale to je môj problém.
Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?
Tie, ktoré prídu. Lebo nechcem zomrieť.
Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?
S kamošom, vo veku 12 rokov, kedy sme začali mutovať a boli veľký fandovia Wu Tang clanu, nás trašne bavilo napodobňovať O.D.B.ho (to šlo ruka v ruke s tou mutáciou - čiže expresívnejiša intonácia a farba hlasu plus nám dobre jebalo a stále jebe, akurat hlasy máme nakoniec biele), no a rapovali sme o učke z anglického jazyka. Naša chabá angličtina mala byť sociálnou kritikou jej chabých výkonov v jej životnom povolaní.
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
Mňa len vždy bavilo byť pánom vlastného vesmíru. Ale jasné, že som až pateticky rád, keď sa to stretáva s pozitívnym ohlasom. V takých vzácnych prípadoch beriem tie obete priam za zpriaznené duše a cítim lásku vo vzduchu.
Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?
Vždy keď sa dokopem dačo systematicky robiť, tak je to môj vrchol. Strašne sporadicky a nekontinuálne pracujem.
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?
Ou. Ty si tajný? Nemám dáky vrchol. Ale skúsim to aspoň takto. Pamätaj, ty si to chcel. Deň 3: Deň sme začínali traja. Zúčastnených volajme Jacek, Hugo a Darek. Bol slnečný jarný deň. Pýtalo sa oslavovať od rána. Ráno po vydarenej akcii, ktorá vlastne stále trvala. Trvala tri dni, keďže bolo konečne teplo (všetko legálne). Jacek pozýval. Ako vždy. Hugo mal roztrhnutú gaťu a všetko z vačku stratil, tak sme sa mu smiali, že sa zle narodil a dievčatá mu nedajú ani za peniaze, ktoré vlastne aj tak nemá. Hahá. Keďže padla reč o dievčatách, Darek zohnal tri do páru. Nestálo ho to veľa námahy, iba guráž. Boli vlastne hneď za rohom. Ale bolo to veľmi dôležité. Boli totiž nové. To sa odrazilo na našej gestikulácii, ktorá mala od razu väčšiu gráciu. V momente keď Jacek začal popri nalievaní rozprávať vtip o troch etnikách čo vojdú do baru, Hugo začal demonštratívne tancovať, pretože ho už počul... (tiež sme ho asi vydurili s tými veselými poznámkami o zlom narodení sa Hahá). Dievčatá volajme Iza, Gośia a Nina. Ize prišli Hugove nenútené trhané pohyby a jeho roztomilý tyk v tvári milé. Tá vôľa potláčať tik, keď sa im stretli pohľady, dokonca šarmantná. Hugo si sympatie všimol a intenzitu paródie funky tanca zmiernil v nádeji, že by mohlo byť rozumné šetriť energiu na neskôr. Darek začal vnímať istú nespravodlivosť. On dotiahol dievčatá. On vytvoril toto Tsunami! Čuduje sa, kedy sa stalo, že Iza už sedí na šťastnom Hugovi a Gośia sa už otiera o Jacka, lebo má veľmi pozitívny prístup k alkoholu. Darkovi teda zostávala iba Nina. No tá sa tvárila, že ju nebaví nič. Ani jej účes. Takže Darek sa zameral na najviac bezprostrednú Izu. Popri sledovaní jej bezprostrednosti v Hugovom klíne ho vyrušil len výbuch Jackovho alzheimera. Mal totiž meniny. Spomenul si. Aj napriek tomu že ho za normálnych okolností ani náhodou nemôžeme volať jeho krstným menom, vtedy, to bola téma číslo jeden a všetci museli prestať v tom čo robili, lebo sa ide preberať etymológia jeho mena. Dačo splietal o krásnom mužovi menom Hyiakinthos a ako sa stal priateľom Apollóna. Nikto nemal tušenie o čom hovorí a kam tým mieri. Jacek ale zhodnotil, že je to popiči téma keď človek počuje každé tretie slovo. Všetko mu hralo do kariet. Akurát hral DJ, v ktorom odrazu videl Apollóna alebo čo. Po každom tracku, aj keď to bola akákoľvek krumpľa, kričal svoje meno a bol opodstatnene hrdý na svojho kamoša, odvtedy zvaného jedine ako „DJ Apollón“, jak keby ho naučil čo je to bontón. Deň pokračoval v tomto duchu. Celkom sa vydaril. K večeru to dokonca vyzeralo, že Ninu už začal baviť život. Asi iba nemá rada slnko a na účes si dala kapucňu. Takže vybavené. To už však nič nemenilo na Darkovu zameranosť na Izu. Úplne zbytočne si začal zas doberať Huga za to, že má roztrhanú gaťu, aj keď sa to už dávno prebralo. Nikto si jeho narážky nevšímal. Úplný vrchol jeho nepohody nastal vo chvíli, keď mu spadol zapaľovač do vysokého porastu na úpätí akéhosi kopčeka, ktorý kúsok od reprákov kto vie prečo niekedy dávno v minulosti nakopil. Na úpätí kopčeka bol porast vyšší ako inde. Nasrate rýchlo siahol rukou do porastu na slepo a na sekundu nevedel uveriť tomu, čo práve cítil. Zapaľovač to nebol. Hemžilo sa to. Bolo to drsné na hmat. Až po chvíli sa odhodlal pozrieť v čom mal ruku. Užovky. Klbko, hniezdo alebo jak sa tomu povie do piči. Veľa veľa páriacich sa užoviek. Mal v tom ruku. Stŕpol. Siahol medzi nevie koľko desiatok páriacich sa bytostí. Ešte aj tým užovkám sa darilo lepšie ako jemu. Vytiahol ruku a s dievčenským vreskom odskočil až k reprákom, čím spôsobil menší „moshpit“ medzi nezainteresovanými. Stále si ho nikto nevšímal. Jacek síce periférne trochu áno, ale vyrušil ho strašne dobrý track. Hugo veľmi citlivo odložil Izu a trošku zas tancoval (ale už nie parodicky, skôr dôrazne pokojne a precítene). Nikto vtedy netušil že tancoval na track, ktorého kreátorom je on sám. Jacek bol na vrchole svojho blata, lebo si našiel rovnocennú parťáčku v popíjaní a smeje sa na jeho vtipoch aj keď sa opakujú. To Darka strašne sralo. Začal uvažovať o tom, že by bolo rozumnejšie upriamiť svoju fustráciu na dj-a. Rozhodol sa trvať na jeho výmene. Začal sa cpať do jeho pozície. „On zahrá lepšie a hlasnejšie“. V tom sa stala nemilá situácia. Došli Cajti.
Hluk z reprákov bol priamou úmerou hlasitosti vrieskania Jacka stále väčší, aj keď sa vopred stanovili hranice. Cajti pochodili so znížením intenzity hluku. So zrušením akcie však nepochodili, lebo Jacek a jeho všetky možné povolenia ich nepustili ďalej ako by chceli. Jacek má zázračnú schopnosť piť kvantum alkoholu a vo vypätej situácii byť úplne racionálny a asertívny. Cajti sa však nechceli vracať zo záťahu na prázdno. Prehľadali pár ľudí. Schytal to šťastný Hugo. Napriek deravému vačku mu niektoré malé veci nevypadli. Vypadli len peňaženka a kľúče od všetkého. Tie malé veci mali Cajti na svojom ťaháku. Hugo bol ešte pred pár chvíľami v Nirváne. Preto veril že pravda a láska víťazí, tak to skúšal na Cajtov cez úprimnosť. Jacek s jeho vodcovskými schopnosťami by mu v tejto situácii možno pomohol, alebo by sa o to aspoň pokúsil, no potom ako sa ukázalo, že párty môže pokračovať, s vypätím síl zaslúžene stratil vedomie. Darek sa pred Cajtmi tváril pohoršene a prekvapene. To bolo všetko, na čo sa zmohol. Jeho pohoršenosť bola natoľko alibistická, že ani nebolo jasné, s čím vlastne nesúhlasí. Hugo rozprával o tom ako to pri sebe naozaj nemáva často a však je toho málo. Keď videl ako sa jeho Iza hádže jednému z Cajtov po krku, tváril sa ako šteňa a začal dačo blabotať o svojom ujovi, ktorý je tiež povolaním Cajt a pri tom to je dobrý človek ako keby to bola prekvapivá pointa. Synovec dobrého človeka už potom sedel v aute a Gośia s Ninou odtiahli Izu bokom. Gośia doniesla panáky na ukludnenie. Pre istotu viac ako treba. Hugo dokonca v panike stihol niečo strčiť do ruky Darkovi (škoda pre Huga, že nie všetko...jeho deravé vačky boli prekliato hlboké a nemal prehľad o ich každom zákutí). Darek mal zrazu všetko. Mal veci, čo sú na ťahákoch. Mal bar, ktorého oslávenec bol v bezvedomí. Mal tri otrasené ženy. Z jeho vyvolenej Izy sa vykľula veľmi selektívna bytosť. Tá jej bezprostrednosť bola univerzálna. Vybrala si jeho, lebo párty pokračovala. Škoda, že DJ Apollón to vzdal hneď po tom ako Jacek odpadol a trebalo ísť hrať. Darek v tú noc zachránil párty. Vďaka veciam z vačkov hral 8 hodín. Podal životný výkon, za čo si v duchu sľúbil, že keď vytriezvie, pomôže Hugovi ako len bude vedieť. Dievčatá sa presunuli k inej zábavnej bandičke.
Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?
Ja by som chcel pracovať na vlastnej tvorbe hlavne viac sústredene. Nemám sa ani na čo vyhovoriť.
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?
Rejv, noise.
Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK UG scénu?
Pre mňa boli 90te roky silno žánrové. Musel si vedieť povedať čo počúvaš, ináč si bol nikto. Tiež mala televízia stále silnú didaktickú funkciu - dokázala formovať vkus mládeže, čo sa dnes povedať nedá. Do dnes počúvam zásadné IDM-ká čo som spoznal na Viva Zwei alebo na MTV v nočných reláciach a dosť ma to nasmerovalo na rozširovanie si obzorov v tomto smere. Nové milénium bolo pre mňa silno futuristické až dystopické. Pripadalo mi že všetci chceli znieť a aj vyzerať ako z budúcnosti (hovorím o elektronickej muzike a scéne okolo nej hej). Vyformovali sa niektoré extrémne subžánre. Tiež sa veľa experimentovalo. Bola potreba šokovať a hrotiť. Minulá dekáda sa pre mňa nesie v znamení akéhosi útlmu, melanchólie a nostalgie. Už nemusí byť všetko hrot. Je tu boom stavania modulárnych systémov, čo spravilo z mnoho producentov väčších minimalistov čo sa týka zvuku / maximalistov čo sa týka gearu heh :( . Potom je tu silný retro aspekt. Ľudia, ktorý majú potrebu mať dáky imidž už nevyzerajú ako z budúcnosti, ale skôr ako z minulosti. Romanticky sa vracajú ku koreňom žánrov. Príde mi to trochu ako regres. Ďalšia vec…dnes môže byť DJom každý. Stačí mať v laptope zo 20 mp3 cudzích interpretov a takýto človek to môže dotiahnuť ďaleko (obete to nerozlišujú či hráš vlastné veci alebo cudzie…obetiam ide primárne o zábavu). To by ale kedysi neprešlo. Trebalo to mať aspoň na platni. Zmenil sa aj trh s nástrojmi. Dnes sa robia lacné kópie legendárnych analógových mašín, ktoré si kedysi nemohol dovoliť žiaden hippie pankáč. Tiež je k tomu po internetoch kopec dodatočných informácií, tipov a trikov. Ale to ti je aj tak na prd, pokiaľ nemáš vytrvalosť pri tom sedieť. Pokiaľ máš vôľu spraviť muziku, tak sa vždy dáko vynájdeš. Zmenilo sa teda to, že veľa ľudí má doma brutálne štúdia ale nikdy od nich nebudeš počuť nič, “lebo to nie je dokončené”.
V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?
Z veľkej časti som to zodpovedal vyššie. Vďaka technológiam je dnes oveľa jednoduchiše robiť muziku priamo z domu. Netreba mať kapelu. Nemusíš ukecávať kamaráta aby si kúpil bicie. Vďaka čomu môžu vznikať oveľa nekompromisnejšie projekty. Netreba sa dohodnúť čo treba hrať. Veľa krát sa ale deje presný opak. Vďaka rôznym midi generátorom melódií a beatom, ktoré si kúpiš za 5 é, môžeš pracovať strašne rýchlo a efektívne…takto sa ale dá ťažko vytvoriť niečo originálne. Žiadna technológia na svete ťa nezmení, pokiaľ nie si kreatívny a nemáš fantáziu. Taktiež vytrvalosť je podľa mňa dnes dôležitejšia ako hocijaký talent. Stačí, že človek vie čo sa mu páči, vie si predstaviť ako by to mohlo znieť v jeho verzii a vie pracovať systematicky. Toto bola zároveň výhoda v minulosti, že tvorba bola viacej kolektívna záležitosť a ostatní členovia ťa k tej kreativite proste dokopali.
Ktoré SK UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?
Minulosť (tzn. Neexistujúce projekty hej?): Amen Tma, Trosky, Idiots Parade, VooDooMan, Bahnor, Mindfuck, Didaktik EM, Zelený Antoin, Made 2 Mate (to sice nie je zrovna UG, ale bola to skvelá kapela) Dnes: Predskokan otrok, Urban Failure, Jamka, Dead Janitor, 7 minút strachu, Maraki, Makkatu, Hlukár, Schibuya Motors, Halucigáni, Otrazzmozgu, Juraj Tokár, BR103, Hrbatá
Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?
Nie sú zrovna bohatí. Netuším čo ich rozdeľuje. Ja som taká naivka. Už sa bavia metalisti s diskotekármi? So mnou sa bavia, takže asi áno.
Čo ťa na domácej scéne serie?
No podľa toho na ktorej. Naša noizová a experimentálna scéna ma baví. Punk-metal a ich extrémnejšie podoby tiež. Začiatkom milénia ma bavilo chodievať na dnb akcie. Vtedy to bol ešte underground (hlavne vďaka TZX djom). Dneska ma predstava že by som sa ocitol na dákej slovenskej verzii Let it roll vyslovene desí. Peklo na zemi. Ľudský chlad. Hovorím o bezprízorne nafetovanej mládeži, ktorá ti chce dať na hubu alebo ťa okradnúť (v lepšom prípade ti dačo predať). Dojmy z tohto delikventného správania mi umocňuje tiež ten súčasný agresívny zvuk drum and basu plus estetika zlých klaunov a podobne. Na freetekno scéne ma serie to, že to veľa krát vôbec nie je o muzike a s tým súvisí aj fakt, že je málo ľudí čo robí skutočne vlastnú produkciu. Jako, necháp ma zle…byť dobrým DJom je veľký kumšt, ja sám to neviem a rešpektujem mnohých DJs (tiež ma baví kult okolo vynilov). Ale stále by ma potešilo, kebyže sa na tejto scéne viacej ľudí venuje odnožiam tekna a rejvu aktívnejšie. Vytvárali by sa nové kolaborácie a dávalo by nás to viacej dokopy v dlhodobejšom merítku. Rituál by sa umocnil. A to tom to je nie? Tá “kmeňová kultúra”.
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
Peter Stašák má skvelé videoklipy. Stále je vo forme.
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.
Mick Rudry - Cerebra, Miroslaw Nahacz - Čáp a Lola, Inherent vice, Peep show, Hadík, nepoznám žiadne, pivo síce pijem, ale neodporúčam (skôr víno).
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?
Resistance festival - tento festival sa u nás uskutočnil iba raz (druhý ročník bol v Londýne a tým to tuším aj skončilo). Nikdy predtým ani potom som nezažil toľko experimentálnej tvrdej muziky na jednom mieste. Preexponovaný trojdňový lineup plný legiend zo sveta digital hardcore, industrial, speedcore, breakcore, glitch, drill´n´base, idm, noise. Bol to svetový unikát a najskalnejší fanúšikovia z celého sveta si to aj všimli. Bolo premilé vidieť v petržalke toľko exotov (z Austrálie, Švédska, USA, Nemecka, Holandska…atd.) nadržaných na tvrdé rýchle polámané beaty. Do zahraničia ma láka Bangface, Neo-rave utópia - striktne tanečná akcia.
Vinyl, kazeta, CD, digital ?
Jako čo najviac počúvam? No tak digital. Čo iné, keďže nie som DJ
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
